FEDERATION CYNOLOGIQUE INTERNATIONALE

F.C.I.-Standard č. 113 / 23. 1. 2009 / GB


BRIARD


(Berger de Brie)



Překlad: Jennifer Mulholland
ZEMĚ PŮVODU: Francie

DATUM PUBLIKACE ORIGINÁLNÍHO PLATNÉHO STANDARDU: 4. 11. 2008

VYUŽITÍ: Ovčácký a hlídací pes

ZAŘAZENÍ PODLE F.C.I.:
Skupina 1 Ovčáčtí a pastevečtí psi (kromě švýcarských salašnických psů)
Sekce 1 Ovčáci Se zkouškou z výkonu.



HISTORIE: Plemeno je známé dlouhou dobu jako Chiens de Berger français de Plaine (Francouzský ovčák z plání). Jméno „Chien de Brie“ se poprvé objevilo v roce 1809 ve „Všeobecném slovníku zemědělském“ (Dictionnaire universel dagriculture pratique), jejímž autorem byl opat Rozier.

Psi této rasy byli chováni pro své „stádotvorné“ a hlídací schopnosti. V průběhu obou světových válek je využívala i francouzská armáda, kromě jiného jako hlídací nebo záchranářské psy, kteří na bojištích vyhledávali raněné.


CELKOVÝ VZHLED

biard je robustní, mrštný a svalnatý pes s dobrými proporcemi; živým a čilým pohybem.

Důležité poměry: Briard je pes střední velikosti. Délka těla od ramenního hrbolku po hrbolek kosti pánevní by měla být nepatrně větší, než výška v kohoutku.

Hlava je dlouhá: 2/5 výšky v kohoutku. Šířka mozkovny je o něco menší, než je 1/2 délky hlavy. Mozkovna a čenich jsou stejně dlouhé.


POVAHA:

Vyrovnaná povaha – ani agresivní, ani bázlivý.
Briard by měl mýt povahově stálý a nebojácný.


HLAVA:

Silná, dlouhá, pokrytá srstí, která tvoří kozí bradku a vousy; obočí lehce zakrývá oči. Při pohledu ze strany jsou linie mozkovny a čenichu rovnoběžné.

Lebeční část:

Mozkovna: silná, velmi jemně zaoblená při pohledu ze strany.

Stop: Vyjádřený; ve stejné vzdálenosti od špičky nosu jako od týlního hrbolku.

Obličejová část:

Čenich: Silný, nozdry jsou velmi otevřené. Nosní houba je vždy černá, s výjimkou modrých psů, kteří mají buď modrou nebo modravou barvu nosní houby.

Tlama: Konec tlamy je poněkud čtvercový. Tlama je silná, dostatečně široká a nikdy zašpičatělá.

Nosní hřbet: Rovný.

Pysky: Těsně přiléhající.

Čelisti/Zuby: Silné čelisti; bílé zuby. Nůžkový skus.

Oči: Oválné. Vodorovné, široce otevřené, spíš velké a tmavé. U modrých psů je povolena i méně sytá barva očí.

Uši: Vysoko nasazené, nepřiléhající k hlavě a spíše krátké, pokud jsou ponechány v „přirozené“ formě. Délka chrupavky nekupírovaných uší by měla být rovna nebo mírně menší než polovina délky hlavy. Uši jsou vždy ploché a pokryté dlouhými chlupy. Pokud jsou kupírované – v zemích, kde kupírování není zakázáno (v ČR je kupírování uší zákonem zakázáno – pozn. v původním překladu) – jsou neseny vztyčeně, aniž by se rozbíhaly nebo sbíhaly.

KRK:

Osvalený, dobře do plecí zasazený.

TĚLO:



Hřbet: Hřbet je rovný. Bedra jsou krátká a pevná.

Kříž: Pouze mírně klesající, mírně zaobleného tvaru.

HRUDNÍK:

Široký a dlouhý, dosahující k loktům; žebra řádně klenutá.

OCAS:

Přirozený, nízko nesený, dosahující alespoň k hlezennímu kloubu, pravidelný, vytvářející mírný hák ve tvaru písmene „J“. Při práci může být ocas nesen nejvýše v prodloužené linii hřbetu.

KONČETINY

: dobře osvalené, silná kostra, končetiny kolmo postavené.

Přední končetiny:

Plece: Skloněné, „hranaté“, přiměřeně dlouhé, těsně přiléhající ke hrudní stěně.

Lokty: V linii s tělem.

Předloktí: Rovné a osvalené.

Metacarpus (spěnky): Při pohledu ze strany mírně skloněné.

Tlapky: Silné, kulaté a rovnoběžné o osou těla. Drápy jsou vždy černé (s výjimkou modrých psů) a polštářky tvrdé. Prsty jsou dobře vyvinuté a zaoblené.


Pánevní končetiny:

Stehna: Osvalená.

Hlezenní klouby: Ne příliš nízko a dobře zaúhlené.

Metatarsus (zadní spěnky): Postaveny dokonale kolmo k zemi při pohledu ze zadu.

Tlapky: Silné, kulaté. Drápy jsou vždy černé (s výjimkou modrých psů) a polštářky tvrdé. Prsty jsou dobře vyvinuté.

Paspárky: Z tradice chtějí ovčáci ponechávat dvojí paspárky. Paspárky tvoří palce, dokonale „samostatné“, s drápem, poměrně blízko k tlapce.


POHYB:

Pravidelná, pružná, harmonická, způsobem, který psu umožňuje obsáhnout „pozemek“ a splnit úkoly s minimálním úsilím a únavou. Briard by měl mít dlouhý klus s dobrým dosahem, vycházejícím z pánevních končetin.


OSRSTĚNÍ:



SRST: „Kozí“, suchá, vláčná, dlouhá, s lehkou podsadou.

BARVA: Černá, žlutohnědá, žlutohnědá s černým žíháním (lehkým až středním), často s maskou – šedou nebo modrou.

Srst teple žlutohnědé barvy může mít světlejší barvu na konečcích a šikmých částech těla (žlutohnědá se znaky psíkové barvy). Podobně, černá, šedá nebo modrá srst může mít oblasti se světlejší barvou. Všechny barvy mohou vykazovat různé stupně zšednutí.

VÝŠKA:


Psi: 62 až 68 cm v kohoutku

Feny: 56 až 64 cm


VADY:

Jakákoliv odchylka od výše uvedených znaků má být považována za vadu a vážnost, s níž je vada posuzována, má být v přímém poměru k jejímu stupni a jejímu vlivu na zdraví a plnohodnotný život psa.

ZÁVAŽNÉ VADY:


· Vážné vady končetin

· Příliš světlá celková barva srsti

· Srst: nedostatečné délky (kratší než 7 cm), chlupy měkké nebo „vlněné“

VYLUČUJÍCÍ VADY:

· Agresivní nebo příliš bojácný

· Zcela neznatelný stop;

· Nosní houba jiné barvy než černé nebo modré přítomnost růžové (nepigmentované oblasti)

· Špatný skus se ztrátou kontaktu řezáků; absence dvou dolních PM4 nebo absence 3 nebo více zubů bez ohledu na to, kde (s výjimkou PM1).

· Příliš světlé oko (žluté), vykulené „rybí“ oko.

· Uši stáčející se dovnitř, posazené příliš nízko pod rovinou očí, porostlé krátkou srstí, přirozeně vztyčené.

· Ocas zatočený vzhůru nebo nesený vodorovně.

· Jeden nebo žádný paspárek na pánevních končetinách.

· Bílé, hnědé nebo mahagonové zbarvení, dvoubarevná srst (odlišné barvy); bílá lysina, bílé chlupy na koncích končetin, žlutohnědá srst se sedlem.

· Velikost mimo stanovený standard s tolerancí + 2cm nebo -1 cm.

· Podvodné úpravy psa nebo důkaz o takovém postupu s použitím látek nebo chirurgického zákroku.



Diskvalifikován musí být každý pes, u kterého se zřetelně projevují fyzické abnormality nebo poruchy chování.



Pozn.: Psi (samci) musí mít dvě zjevně normálně vyvinutá varlata, plně sestouplá v šourkus
Valid CSS! Designed & Code created by O&D