BRIARD


Berger de Brie


Pes, který upoutá na první pohled svou dlouhou srstí,elegancí a radostí s jakou přijímá vše ,co mu život přinese.Pes, v němž se snoubí temperament dobrmana,moudrost ovčáka a elegance afgánského chrta.Milý a oddaný průvodce,veselý šibal.
Snad nejlépe vystihuje briarda výrok herečky Gaby Morlayové:“Můj briard ? Ach,to je vlastně srdce,obalené srstí !“

Historie


Briard patří do skupiny ovčáckých psů odvozujících svůj původ od perského ovčáckého psa.Dle starých rytin a dokumentů,choval briardy / nebo psy jim velmi podobné/ sám Karel Veliký.Ve Francii je též známa pověst o psu briardovi,jehož pán Aubry de Montdidier byl zabit zrádným Macairem v lese u Montagris.
Pes sledoval stopu vraha svého pána až na dvůr krále Karla V.,kde Macaira napadl a poté dovedl přátele svého pána k jeho tělu.Karel V.nařídil „boží soud“ kde stanul pes proti vrahovi.Svými útoky ho pak donutil k přiznání.Tato legenda přetrvala staletí a dosud ji připomíná skulptura při vchodu do katedrály v Montdidier na níž zobrazená psí hlava nese všechny znaky briarda,stejně jako pes zobrazený na malbách nad krbem zámku v Montagris .
Vědecké teorie o vzniku plemene se různí. Většina příznivců zastává názor prof.Gondrexona,který tvrdí,že předkem briarda byl ovčácký pes nesoucí znaky boserona,jenž byl záměrně křížen s loveckým barbetem.
Tuto teorii podporuje i podobnost obou plemen / typ kostry a dvojitý paspárek/.
Dne 31.8.1885 se v hlavní plemenné knize Francie objevuje první zápis jedince plemene briard v tomto znění- SANS-GENE ,LOF 155,narozen 1882,majitel princ de Béarn.
První samostatná chovatelská stanice briardů je registrována pod jménem „Du Berger“ v roce 1896.
V roce 1897 je uveřejněn první – zatím velmi stručný standart briarda.
V roce 1909 je ve Francii založen Klub chovatelů briardů.
Jako první se o briarda po Francii začíná zajímat Belgie a to již v roce 1901.Dalším státem se po druhé světové válce stává Holandsko,v roce 1950 Lucembursko,1960 Švýcarsko, 1969 Itálie a také Československo.
Paní Alena Bendová dováží plavou fenu Sibelle des Philippiques a ta se stává zakladatelkou první chovné stanice „ Bohemia-Sibelle“.Dne 7.10.1971 přichází na svět první vrh plavých briardů u nás.V roce 1972 je dovezen první černý briard-Vladimír des Elfes de Malouse.On a psi z prvního českého vrhu se stávají zakladateli českých linií briardů.
Od roku 1976 je briard zařazen mezi pracovní plemena psů pod Svazarm.
Briardi z ČSSR se stávají v roce 1976 zakladateli chovu v NDR.V roce 1977 se dostávají první briardi i na Slovensko.Obliba rozpustilého šibala vzrůstá a v roce 1985 je na Slovensku založen v té době ojedinělý Briard klub ČSSR.

Současnost


V současné době si čeští a slovenští briardi i nadále udržují svůj vysoký standart,což dokazují svými úspěchy na výstavách po celé Evropě.Polistopadový vývoj umožnil českým chovatelům dovoz zvířat a krytí v předních chovatelských stanicích Francie,Belgie,Finska,Itálie a SRN.Kvalitním výběrem se daří odchovávat špičkové jedince.Přesto,že naše republiky byly rozděleny,spolupráce obou národních klubů plemene je i nadále velmi kvalitní neboť provázanost chovu v obou republikách je vysoká.
Mezi nejvýznamnější chovatelské stanice ,patří v současnosti např.chovatelské stanice
Moravia Campanella,Nadina-Sis,Badrias darling,Bohemia Adyton,Heaven Devil a další.

A jaký vlastně je ?


Vousy a knír,vlasy do obličeje,pod dlouhým obočím napůl schovává velké,široce rozevřené oči tmavohnědé barvy,o nichž se říká,že jsou obdivuhodné.Dívá se na svět s tím výrazem odvahy a moudrosti,inteligence a oddanosti,který jej charakterizuje.
Je svým způsobem individualista,což se báječně shoduje s povahou Francouzů.
Má vzácný smysl pro iniciativu a dovede vynalézat různé malé lsti a triky,aby s jejich pomocí vyřešil naráz a s humorem své malé psí problémy.
Briard je svým temperamentem a radostí z jakékoliv činnosti přímo předurčen pro dnes tolik propagovaný sportovní výcvik dle zkušebních řádů IPO a SchH.Z vlastní zkušenosti mohu říci,že je velmi vnímavý,vynikající aportér ale i stopař a sportovní výcvik obrany je pro něj přesně tím pravým.Přesto,že sám od sebe je mírumilovný ,je nutné podrobit ho stejně jako všechna velká plemena psů alespoň základnímu výcviku poslušnosti.Jinak se, se svou velikostí a temperamentem ,stane spíše postrachem než milým společníkem.

Pro koho se hodí ?


Briard je vhodný pro každého,kdo je ochoten a schopen snášet a zvládat jeho temperament a neustálé rošťárny které vymýšlí.
Jeho rozpustilá povaha se nemění ani ve vysokém věku,stále je to ten rozevlátý šašek jako když jsme si ho přinesli.Další podmínkou je,že jste ochotni pečovat o jeho nádhernou srst.Péče není až tak náročná jak vypadá ,ale pravidelné česání je nutností.
Ideálním prostředím je pro briarda takové,kde má možnost žít se svou rodinou.Ať je to dům s volným průchodem do zahrady nebo byt v panelovém domě.Vždy je nutné se mu věnovat,v bytě Vás čeká více povinností spojených s procházkami a zaměstnáním psa.
I tam však bude šťastný,protože bude s Vámi a to je pro briarda to nejdůležitější.
Nikdy si briarda nepořizujte do kotce pokud víte že na něj nebudete mít po celý den čas,pak si ale rozmyslete koupi jakéhokoliv psa.
FEDERATION CYNOLOGIQUE INTERNATIONALE

F.C.I.-Standard č. 113 / 23. 1. 2009 / GB


BRIARD


(Berger de Brie)



Překlad: Jennifer Mulholland
ZEMĚ PŮVODU: Francie

DATUM PUBLIKACE ORIGINÁLNÍHO PLATNÉHO STANDARDU: 4. 11. 2008

VYUŽITÍ: Ovčácký a hlídací pes

ZAŘAZENÍ PODLE F.C.I.:
Skupina 1 Ovčáčtí a pastevečtí psi (kromě švýcarských salašnických psů)
Sekce 1 Ovčáci Se zkouškou z výkonu.



HISTORIE: Plemeno je známé dlouhou dobu jako Chiens de Berger français de Plaine (Francouzský ovčák z plání). Jméno „Chien de Brie“ se poprvé objevilo v roce 1809 ve „Všeobecném slovníku zemědělském“ (Dictionnaire universel dagriculture pratique), jejímž autorem byl opat Rozier.

Psi této rasy byli chováni pro své „stádotvorné“ a hlídací schopnosti. V průběhu obou světových válek je využívala i francouzská armáda, kromě jiného jako hlídací nebo záchranářské psy, kteří na bojištích vyhledávali raněné.


CELKOVÝ VZHLED

biard je robustní, mrštný a svalnatý pes s dobrými proporcemi; živým a čilým pohybem.

Důležité poměry: Briard je pes střední velikosti. Délka těla od ramenního hrbolku po hrbolek kosti pánevní by měla být nepatrně větší, než výška v kohoutku.

Hlava je dlouhá: 2/5 výšky v kohoutku. Šířka mozkovny je o něco menší, než je 1/2 délky hlavy. Mozkovna a čenich jsou stejně dlouhé.


POVAHA:

Vyrovnaná povaha – ani agresivní, ani bázlivý.
Briard by měl mýt povahově stálý a nebojácný.


HLAVA:

Silná, dlouhá, pokrytá srstí, která tvoří kozí bradku a vousy; obočí lehce zakrývá oči. Při pohledu ze strany jsou linie mozkovny a čenichu rovnoběžné.

Lebeční část:

Mozkovna: silná, velmi jemně zaoblená při pohledu ze strany.

Stop: Vyjádřený; ve stejné vzdálenosti od špičky nosu jako od týlního hrbolku.

Obličejová část:

Čenich: Silný, nozdry jsou velmi otevřené. Nosní houba je vždy černá, s výjimkou modrých psů, kteří mají buď modrou nebo modravou barvu nosní houby.

Tlama: Konec tlamy je poněkud čtvercový. Tlama je silná, dostatečně široká a nikdy zašpičatělá.

Nosní hřbet: Rovný.

Pysky: Těsně přiléhající.

Čelisti/Zuby: Silné čelisti; bílé zuby. Nůžkový skus.

Oči: Oválné. Vodorovné, široce otevřené, spíš velké a tmavé. U modrých psů je povolena i méně sytá barva očí.

Uši: Vysoko nasazené, nepřiléhající k hlavě a spíše krátké, pokud jsou ponechány v „přirozené“ formě. Délka chrupavky nekupírovaných uší by měla být rovna nebo mírně menší než polovina délky hlavy. Uši jsou vždy ploché a pokryté dlouhými chlupy. Pokud jsou kupírované – v zemích, kde kupírování není zakázáno (v ČR je kupírování uší zákonem zakázáno – pozn. v původním překladu) – jsou neseny vztyčeně, aniž by se rozbíhaly nebo sbíhaly.

KRK:

Osvalený, dobře do plecí zasazený.

TĚLO:



Hřbet: Hřbet je rovný. Bedra jsou krátká a pevná.

Kříž: Pouze mírně klesající, mírně zaobleného tvaru.

HRUDNÍK:

Široký a dlouhý, dosahující k loktům; žebra řádně klenutá.

OCAS:

Přirozený, nízko nesený, dosahující alespoň k hlezennímu kloubu, pravidelný, vytvářející mírný hák ve tvaru písmene „J“. Při práci může být ocas nesen nejvýše v prodloužené linii hřbetu.

KONČETINY

: dobře osvalené, silná kostra, končetiny kolmo postavené.

Přední končetiny:

Plece: Skloněné, „hranaté“, přiměřeně dlouhé, těsně přiléhající ke hrudní stěně.

Lokty: V linii s tělem.

Předloktí: Rovné a osvalené.

Metacarpus (spěnky): Při pohledu ze strany mírně skloněné.

Tlapky: Silné, kulaté a rovnoběžné o osou těla. Drápy jsou vždy černé (s výjimkou modrých psů) a polštářky tvrdé. Prsty jsou dobře vyvinuté a zaoblené.


Pánevní končetiny:

Stehna: Osvalená.

Hlezenní klouby: Ne příliš nízko a dobře zaúhlené.

Metatarsus (zadní spěnky): Postaveny dokonale kolmo k zemi při pohledu ze zadu.

Tlapky: Silné, kulaté. Drápy jsou vždy černé (s výjimkou modrých psů) a polštářky tvrdé. Prsty jsou dobře vyvinuté.

Paspárky: Z tradice chtějí ovčáci ponechávat dvojí paspárky. Paspárky tvoří palce, dokonale „samostatné“, s drápem, poměrně blízko k tlapce.


POHYB:

Pravidelná, pružná, harmonická, způsobem, který psu umožňuje obsáhnout „pozemek“ a splnit úkoly s minimálním úsilím a únavou. Briard by měl mít dlouhý klus s dobrým dosahem, vycházejícím z pánevních končetin.


OSRSTĚNÍ:



SRST: „Kozí“, suchá, vláčná, dlouhá, s lehkou podsadou.

BARVA: Černá, žlutohnědá, žlutohnědá s černým žíháním (lehkým až středním), často s maskou – šedou nebo modrou.

Srst teple žlutohnědé barvy může mít světlejší barvu na konečcích a šikmých částech těla (žlutohnědá se znaky psíkové barvy). Podobně, černá, šedá nebo modrá srst může mít oblasti se světlejší barvou. Všechny barvy mohou vykazovat různé stupně zšednutí.

VÝŠKA:


Psi: 62 až 68 cm v kohoutku

Feny: 56 až 64 cm


VADY:

Jakákoliv odchylka od výše uvedených znaků má být považována za vadu a vážnost, s níž je vada posuzována, má být v přímém poměru k jejímu stupni a jejímu vlivu na zdraví a plnohodnotný život psa.

ZÁVAŽNÉ VADY:


· Vážné vady končetin

· Příliš světlá celková barva srsti

· Srst: nedostatečné délky (kratší než 7 cm), chlupy měkké nebo „vlněné“

VYLUČUJÍCÍ VADY:

· Agresivní nebo příliš bojácný

· Zcela neznatelný stop;

· Nosní houba jiné barvy než černé nebo modré přítomnost růžové (nepigmentované oblasti)

· Špatný skus se ztrátou kontaktu řezáků; absence dvou dolních PM4 nebo absence 3 nebo více zubů bez ohledu na to, kde (s výjimkou PM1).

· Příliš světlé oko (žluté), vykulené „rybí“ oko.

· Uši stáčející se dovnitř, posazené příliš nízko pod rovinou očí, porostlé krátkou srstí, přirozeně vztyčené.

· Ocas zatočený vzhůru nebo nesený vodorovně.

· Jeden nebo žádný paspárek na pánevních končetinách.

· Bílé, hnědé nebo mahagonové zbarvení, dvoubarevná srst (odlišné barvy); bílá lysina, bílé chlupy na koncích končetin, žlutohnědá srst se sedlem.

· Velikost mimo stanovený standard s tolerancí + 2cm nebo -1 cm.

· Podvodné úpravy psa nebo důkaz o takovém postupu s použitím látek nebo chirurgického zákroku.



Diskvalifikován musí být každý pes, u kterého se zřetelně projevují fyzické abnormality nebo poruchy chování.



Pozn.: Psi (samci) musí mít dvě zjevně normálně vyvinutá varlata, plně sestouplá v šourkus
Valid CSS! Designed & Code created by O&D